Cesta k rozšířenému vědomí skrze sex. To je asi nejznámější pohled na tantru. Sex prodává a zároveň je tabu i fascinuje. Levoruká červená tantra, v našich zeměpisných šířkách spíše neotantra, je stále více populární a pod deštníkovou značkou práce s energií, najdete mnohé. Během posledních pěti vydání Jógy dnes a tohoto seriálu bylo mým záměrem přiblížit i jiné tantrické praxe, vysvětlit rozdíl mezi tantrou pravé ruky a tantrou levé ruky, tedy tak trochu tantrická osvěta. Sexuální třešnička zbyla na konec. V čase štíra. Příznačně. Vydáme se opět do hloubky.
Protože původně pocházím z nábožensky založené rodiny s poměrně rigidními pravidly a během studií jógy a tantry jsem za posledních deset let žila jak v tantrické komunitě v Thajsku, tak v Indii v ašrámu pravoruké tantry a pak zpět na západě, v Irsku v rodině katolíků, i v Česku, které je vyhlášené jako hub neotantry, zažila jsem velmi rozdílné přístupy na tomto poli ve vztahu k tantře, sexu i stínu.
Pro začátek jen připomenutí pojmů:
Tantra je propojující nitka našeho mikrokosmu s tím, co nás přesahuje, makrokosmem. Je to cesta k osvícení (mokša). Tantra je o procesu transformace naší energie, emocí, myšlenek a přijetí celistvosti. Poznáváme, probouzíme a pročišťujeme svůj energetický systém a objevujeme v sobě aspekt Šivy, čistého vědomí a Šakti – síly energie. Je to komplexní cesta osobního rozvoje. Velmi silná a intenzivní. Posvátný svazek Šivy a Šakti se děje v naší korunové čakře. Nejde o sex muže a ženy, ale právě o harmonické splynutí dvou aspektů v nás samých. Za dualitou je jednota.
Pravoruká tantra je založena zejména na meditacích a praxi s božstvy a bohyněmi, které ve své esenci nesou určitou formu energie, na kterou se můžeme naladit, ať už skrze meditaci s mantrou, jantrou, ohnivými rituály jagna, půdžou Šiva abišek či dalšími očistnými procesy pro náš energetický systém se záměrem pozvedání vědomí.
Skrze naladění se na určitou energii ji probouzíme a rozvíjíme i sobě. Nazývá se to princip resonance: tedy umění posílit to, na co se zaměřujeme. Jako ve fyzice: když se potkají dvě stejné frekvence, dojde k zesílení. Kvalita připojení a dané resonance je obvykle závislá také na připravenosti přijímače, tedy nás samotných. Proto všechny ty různé očistné procesy. Na naši zdravou esenci se totiž časem ledacos nabalilo, což nám omezuje jak úhel pohledu, tak kvalitu signálu. Tedy prožívání. Zároveň platí i princip korespondence: Jak venku tak uvnitř. Vesmír je jako velký člověk a člověk je vlastně malý vesmír. Ano, uvnitř nás je celý vesmír. Ať už jsou to aspekty, které obdivujeme, nebo ty, které bychom raději neviděli. Vše je tam. Celý vesmír. I know how energetických center zvaných čakry je tantrické. Jejich potenciál se pak rozvíjí skrze probuzenou kundalini, která odspoda nahoru pobouzí vše, co potká cestou.
Tantrická jóga pracuje s energetikou a rozvíjí náš skrytý potenciál. V praxi tantrické jógy se jedná o vědomé využití principů práce s energií a čakrami, uvolňování proudění energie a rozvoj vědomí. Jógující jsou oblečení, praktikují asány a další jógové techniky, obvykle každý na své jógamatce, nejde tedy o žádné primárně sexuální praxe. Hlavním záměrem je cesta k sebepoznání, celistvosti, úplnosti. Jak jóga, tak tantra směřují tu naši pozemskou existenci k osvícení. Hluboké uvolnění, které skrze jógovou praxi či meditace člověk zažívá a postupné probouzení energie kundalini, může mít však blahodárný efekt i na prožívání intimity. Ono nakonec vlastně vše je propojené se vším.
Levoruká tantra, která se může ještě dále dělit na bílou, červenou a černou je většinou ta, která více naplňuje zažité představy veřejnosti. I vědomé směřování sexuální energie může být cestou k osvícení, Bohu, sebepoznání. Na západě se rozšířila tzv. neotantra od šedesátých-sedmdesátých let minulého století skrze různé sexuální praktiky v době, kdy docházelo k uvolnění sexuální represe. Neotantra přišla na západ v době, kdy se sexualita potlačená po mnohá staletí i vlivem křesťanské nauky mohla začít rozvíjet. Sexuální energie je velmi silná a lidé chtěli propojit svůj duchovní rozvoj i se svou sexualitou, ne je oddělovat jak to dělají jiné duchovní systémy. V tomto kontextu se stala (neo)tantra velmi oblíbenou, ale také často je slovo TANTRA zneužíváno pro sexuální praktiky či orgie u kterých se již vytratil původní smysl tantry, kterým je duchovní rozvoj. Tantra není o pěstování chtíče, závislostí ani skupinovém sexu.
Každý patrně již slyšel o tantrické masáži či zkvalitnění sexuálního života praktikami z taoismu či tantry. Ledacos načtete v knihách například od Mantak Chia. Vydáte-li se na (neo)tantrický seminář, můžete se seznámit s energetickou praxí rozšiřující vědomí, ale také můžete být zaskočeni tím, s čím se setkáte. Vždy velmi záleží, kdo danou praxi vede, nakolik má zpracovaný vlastní stín a jestli vytváří bezpečné prostředí.
Stín je temná, méněcenná část člověka, která usiluje o přijetí, ale je z kulturních důvodů odmítána. Je tedy potřeba ten svůj znát, přiznat si jej. Což ale není úplně snadné. Všichni máme raději obraz, který jsme si namalovali, než poznat realitu, která obsahuje všechny barvy spektra. Poznávání svého stínu je tedy součástí tantrické praxe – umět přijmout vše, co uvnitř nalezneme. Ano, uvnitř nás je celý vesmír. Tedy i ty kvality, které nám u jiných lezou na nervy, či které ve svém okolí odmítáme. Zkrátka to, za co naše kultura neuděluje body plus (a za co nás rodiče nechválili). Nebo naopak tzv. zlatý stín: pokud někoho bezmezně obdivujeme či mu něco závidíme, stojí za to nahlédnout do hloubky sebe sama: proč to, co tolik chceme, vlastně nežijeme.
Ve stínu je velká energie, kterou, když si ji přiznáme, integruje se uvnitř nás a my se stáváme úplnější, celistvější. Protože už tu část nás nemusíme popírat. Přiznáme si, že je naši součástí. A to je velmi osvobozující a posilující.
Není však smyslem tantrické praxe využívat svůj stín jako mocenský nástroj. Mnoho tantrických sexuálních guruů kromě charisma, které je omamné pro jejich následovníky, spadne do sebeklamu. Po záblescích osvícení již nabydou dojmu, že cesta je naplněna a vše, co činí, je tak boží vůlí. Často ale ještě zůstávají jistá zákoutí před nimi samými skrytá. A to je úskalí nejen guruů, ale všech nás na duchovní cestě: duchovní pýcha a sebeklam. A prohlédnout to, kde si sami sobě něco nalháváme je vlastně největší výzva a nejtěžší úkol. Protože se rozpadá ten obraz, naše podobizna sebe sama, kterou jsme si namalovali jen těmi barvami, které se nám hodily.
Přiznat si i svá temnější zákoutí. Nemusí to být žádné veřejné vyznání. Stačí, když si to dovolíme sami pro sebe. On ten náš život tady na zemi stejně není až tak show pro ostatní, jako spíš naše vlastní učení se jak si co nejlépe poradit tady v té hře. A pokud přijmeme, že si vlastně stále hrajeme, a to prosím bez předem daného návodu na hru, tedy, děláme pouze to, co umíme a učíme se ta „pravidla“ během mnoha kol, potěší to i náš nervový systém. Můžeme se do toho konečně uvolnit.
Velmi vyčerpávající a také falešnou podobiznu tvořící je totiž zejména to, že prahneme po dokonalosti a jakési představě, často načtené z knih nebo sociálních sítí. Zejména fenomén sociálních sítí i sdílení nejrůznějších koučů či influencerů je kvalitním zpodobením jako příběh Doriana Graye. Co kdo o sobě na sítích prezentuje, není 100% pravdy a celého příběhu. Vždy je to jen kousek, který chce být sdílen a viděn.
Tantrická sexualita
Na seminářích i v knihách se dozvíte, že cíleným vedením sexuální energie skrze páteřní kanál lze dosáhnout změněných stavů vědomí. V praxi to však vyžaduje obvykle poměrně dobrou meditační přípravu a také třeba i tu jógovou (popřípadě či-kung, tai-či a podobně). Ona celá jógová praxe byla původně vynalezena pro uvolnění proudění energie (se záměrem osvícení). Proto jeden z „vedlejších efektů“ praxe může být právě zkvalitnění intimního života. Meditace je esenciální pro všechny druhy tantry. Jistá forma koncentrace a zároveň uvolnění je to, co umožňuje energii proudit.
Co se týče praktik v páru, důležitou roli hraje umění být přítomní teď a tady, propojení partnerů přes srdce a také čas. Obvykle bývá příjemné nechat si prostor a čas na primárně nesexuální spojení – například skrze hluboký, ale relaxovaný pohled do očí: Vidím v tobě boha či bohyni, Tvoji esenci. Vidět a být viděn, viděna. Zapomenout alespoň na chvíli na to, že si třeba někdy lezeme na nervy. Pokud jsme s někým v dobrovolném soužití, je přínosné hledat cesty, jak se propojit skrze to zdravé v nás.
Mužům se v knihách i během teorie na seminářích doporučuje oddalovat vyvrcholení do té míry, že je schopen oddělit energetické prožívání od ejakulace a tím zažít i několik orgasmů. Celotělových. Což je větší ohňostroj, než ten „běžný“. Někdy i na flipchartu uvidíte graf, který praví, že je potřeba držet se na max 70 % energie, aby nedošlo k předčasnému vyvrcholení. Upřímně, jako žena, nemohu posoudit, jaké to pro muže je. Zdá se, že pro některé muže je to přirozené, jíní to zvládnou po delším tréningu a praxi a jiní muži si naopak můžou způsobit umělým zadržováním i zdravotní obtíže, neb pokud na to jdou „na sílu“ a energeticky nepřipraveni, možná to nepotěší jejich tělesnou schránku. Nelze tedy říci plošně „jak TO dělat správně“. Ale obvykle výše zmíněná energetická příprava v podobě jógové praxe aj. bývá přínosná. Je totiž asi nejúčinnější a také nejpříjemnější, když je energetický systém zralý natolik, že to jde bez přehnaného úsilí.
Porno
Sexualita ženská je jiná než ta mužská. Pokud při partnerském intimním soužití muži čerpají své vzdělání z porna, obvykle to způsobí více obtíží než užitku. Podobně jako život na sociálních sítích, ani sex v pornu není reálný. Rychlost a velká intenzita není obvykle to, po čem ženy touží.
Ženská intimita
Žena je jako řeka a na to, aby se mohla rozplynout, potřebuje mít trochu více času. Za průměrných 11 minut (včetně předehry) v zásadě ženské tělo není schopno zažít hloubku energetických prožitků, protože to zkrátka nejde stihnout. Obvykle trvá minimálně 30 minut, než se žena uvolní a začne partnerovi důvěřovat natolik, aby se mu otevřela. A bez toho spojení není možné. Ženy otevírají svou jóni přes srdce. Proto je tak důležitý přítomný a laskavý dotyk, pro začátek vždy zejména mimo intimní partie.
Kůže je orgán srdce. Skrze kůži a dotek se učíme důvěřovat. Proto máme tak rádi obejmutí nebo pohlazení – je to doslova kontakt srdce se srdcem. Vědomý kontakt přináší pocit bezpečí. Přítomnost. Většina z nás postrádá kvalitní bonding po narození, jsme tedy tak trochu nedomazlení a s tou důvěrou v život a okolní bytosti to také není až tak růžové. A pokud nám v životě chyběl otec, ať už proto, že odešel, nebo byl odejit, i to hraje v prožívání intimity a ve vztahu k mužům svou roli. Chceme sytit, co nám chybí.
I závislost na sexu může být projevem podvědomé snahy po dosycení kontaktu s biologickými rodiči, popřípadě chladnost, zamrznutí, kdy jsme se raději odpojili. Stažený či přetížený hluboký bederní sval – ilio-psoas, který hraje tak důležitou roli při sexu i při porodu, jednak způsobuje bolesti dolních zad, ale také zatuhlost, rigiditu a omezení prožívání. Včetně toho intimního. Klíčem je tedy pocit bezpečí a uvolňování našeho nitra. Šťavnatění psoatu a probouzení živé vody v nás. V kvalitě ženské sexuality ale nelze klást požadavky jen na partnera: prožívání je osobní záležitost a tak pokud nám v těle energie neproudí tak, jak bychom si přáli, je potřeba pracovat sami se sebou. A vůbec to nemusí být nějaký neotantrický „hekací“ seminář. Přínosné jsou relaxace, různé meditace zvědomení těla, zabydlení se ve vlastním těle, probouzení živé vody a také praxe uvolňující hluboký bederní sval psoas.
Je to proces přebírání zodpovědnosti za svůj život, nejen na poli sexuality.
Sexuální guruvé
Vrátíme li-se k partnerským aktivitám, v zásadě „rychlovky“ moc důvěry a propojení obvykle nenabízejí. Pro tantrické milování je tedy důležitá důvěra, čas a trpělivost. A postupné narůstání energie. Lze to „trénovat“ s partnerem i bez něj. Nenechte se tedy zmást samozvanými guruy, kteří nabízejí instantní řešení a pomocnou ruku či rovnou pomocný lingam, tedy penis.
Touhy nejsou jen materiální, ale i duchovní. A my víme, jak jsme trpěliví či netrpěliví. Třeba i v oblasti osobního rozvoje. Chceme vše hned. A tak i pro rozvíjení sexuality platí: nespěchám a netlačím na sebe. Vnímám se.
Můžeme pak předejít i zbytečným zraněním. Ono v konečném důsledku i ty zranění se stanou kvalitním hnojivem pro náš strom života, o tom sama vím mnohé, ale možná v dospělosti už nejsou vždycky nutná. Neznásilňujme se.
V dnešní uspěchané době, kdy chceme všechno instantní a hned, je to tedy celkem škola. Doslova životní. Na základní škole se neučíme nic moc o emočním prožívání, pouze tu základní anatomii. Kvalitní sexuální prožívání je stále tabu a mnoho žen cítí, že nenaplňuje svůj sexuální potenciál. Nebo to zjistí, když dorazí na takový neotantrický seminář a slyší o minimálně devíti druzích orgasmů. Má na ně nárok. Ovšem, ne každá žena má doma muže, který je schopen pracovat se svou energetikou. A tak se také někdy na semináři dozví, že je potřeba začít praktikovat s někým již zkušeným. Třeba s nějakým pokročilým mistrem. A tady se dostáváme k jádru. Co někomu fungovat může, někomu jinému nemusí. A tak když žena překročí své hranice, naruší svou psýché, může si přivodit trauma nebo probudit i to staré. A tak samozvaný tantrický mistr může způsobit, že místo otevření, se žena zavře. Se svým zraněním.
Vnímaní těla
Podobně je to i s intenzivními katarzními technikami. Není to pro každého. Osobně tedy preferuji spíše než zasvěcování mistry, nebo nějaké katarzní drama, velmi jemnou osobní praxi uvolňování těla. Vedle jógové praxe, která mi přišla do života dříve, se tedy posledních pět let věnuji somatice, vnímání těla „zevnitř“. Naciťování se na sebe. A je to i ta esence, kterou předávám dále. Kontinuum movement, praxe, tedy spíše hraní si se zvukem, který se vede do tkání i buněk a otevřenou pozorností. Není to praxe ani ve své esenci nějak „sexuální“. Vnímám však efekt na širokém spektru prožívání života. Obecně je důležité naučit se „cítit se“ a postupně roztávat. Naše tělo i psýché toho zažily tolik, často velmi traumatické zážitky narušení hranic už v raném dětství. Tělo a živá voda v něm pak zamrzly. A zamrzlá voda nemůže proudit, natož tvořit velké energetické ohňostroje. Proto pro zkvalitnění sexuality je základ postupně roztávat. V bezpečném prostředí. Uvolňovat stará zamrznutí a nechávat řeku života opět proudit. S proudící řekou života začnou proudit i emoce. Vylezou i ty potlačené. Někdy je to celkem překvapení. Ale součástí praxe je i ustát sama sebe. Vzdát se obrazu sebe sama, kdy jsme ta dokonalá, co má vše pod kontrolou. Když řeka začne proudit, probudí se divokost. Energie. Šakti. A tak je potřeba pěstovat i něco, co nám tu energii pomůže ustát: Šiva – vědomý pozorovatel. Neměl by to být jen náš požadavek na partnera, který má ustát všechny naše výlevy. Je to především pěstování Šivy uvnitř sebe. Umět ustát sama sebe. Vydržet sama se sebou. Dýchat, spočinout i s emocemi, které se nám tolik nelíbí. Nepotlačovat je, ale vnímat. Bez posuzování jestli je to dobře nebo špatně. Otevřená pozornost. Sebe poznání. Až se nám sem tam i rozsvítí. Korunová čakra, to je naše soukromá svatozář. Svatozář se malovala na obrazech pouze svatým, ovšem tu esenci svatého máme všichni v sobě.
Vyrůstala jsem v rodině, kde sexualita byla naprosto tabu. A se silnými církevními kořeny. Vzhledem k tomu, jak si církev i další náboženství či rodinné rigidní struktury (ne)poradily s touto mocnou energií a vytlačili ji právě do stínu, tak se pak projevuje. Skandály, pedofílií nebo různými zvrácenými projevy. Co je zakázané, je vždy zajímavé. Sexuální revoluci vděčíme tedy za osvětu. Ale i za jistý nepořádek: protože jak se v tom všem má pozemšťan zorientovat?
Můj osobní názor je takový, že jediné, co nám může být vodítkem, je místo pouček a názorů opravdu svědomitá inventura svých přesvědčení. Do hloubky. Často až na dně barelu své sexuality, najdeme černý mazut, do kterého jsme se přilepili.
Co si myslím o sexu, o sobě, svém pohlaví, tom druhém (nebo těch dalších) pohlavích, jak (ne)používám svoji sílu? Myslím si, že si (ne)zasloužím potěšení?
A prostě vnímat svoje reakce.
Dýchat, klidně si zvučit, ale především neutéct sami před sebou. Postupně rozkrýváme, kde nám energie neproudí, protože ji blokují právě naše přesvědčení. A také zranění. V tomto životě jsem se postupně vypořádávala s tématy sexuální zneužití i nedobrovolného sexu v dospělosti (ono znásilnění je docela hustý termín). Musela jsem najít a odhalit v sobě lepkavou energii oběti, která se pak promítá do všech oblastí života. Jen opravdu ale opravdu odvážné nahlédnutí do svého nitra a zabydlování zpět ve svém těle může být cestou k osobní integritě. Celistvosti. A návratu k nevinnosti. Vystoupení z nekonečného zapletence oběť, pachatel a soudce. Protože kdo je jednou oběť, jindy je pachatel a především neustále posuzuje druhé, tedy soudí. Nejde jen o téma splácení karmy. Ani v toto tvrzení odplaty za minulé činy osobně nevěřím. Protože to je pořád koncept viny a trestu. Jakmile jsme viníkem, neustále se trestáme. Jsme oběť, pachatel i soudce sami na sobě. A to je, upřímně, opravdu velké sebemučení.
Kdesi jsem četla: „Dokud si neodpustíme, jak jsme se zachovali při znásilnění, každý další sex bude znásilnění.“ Ano.
A nemusí se to týkat jen sexuality. Dokud se háčkujeme sebetrýznícími výčitkami z minulosti, utíká nám současnost. A stále dokola se zraňujeme.
Pro mě osobně je to velmi hluboké téma, kterým se zaobírám patrně již mnoho životů. Ale netřeba jít daleko do minulosti. Myslím si, že ono být s tím, co přináší tento reálný život, úplně stačí.
Vzhledem k tomu, že jsem se zanořila velmi hluboko do staré bolesti, začala jsem se tématem léčení traumatu zabývat komplexněji i z pohledu psychosomatiky a z disociace a odpojení se od těla se do něj zpět navracet. Navracet se do nevinnosti. Kdy je možné vystoupit právě z toho nekonečného trojúhelníku oběť – pachatel – zachránce. Návrt k nevinnosti.
Sexualita je životodárná síla, která je ve své podstatě neutrální. Není ani špatná ani dobrá. Je to tvořivý potenciál. A jak s ním zacházíme, to si tvoříme.
Autor: Dagmar Volfová
Z připravované knihy TANRIKA. Článek byl napsán pro časopis Jóga dnes. Sdílet lze jako celý článek přes tlačítko FB sdílet, pokud sdílíte pouze citace, pak s uvedením autorky.
