Chystám se opět do svého druhého domova, Rishikeshe, kterému se přezdívá hlavní město jógy. Před pár lety jsem se tu doslova ponořila do své „vnitřní revoluce“ v meditacích, józe a při oslavných obřadech na březích řeky Gangy, večerních ceremoniích Ganga Aarti a kulturního spletence tradičního hinduizmu s turisty, kteří sem přijeli objevovat nejen taje Indie, ale především taje jógy.
Tentokrát se do Rishikeshe vydávám spolupořádat už potřetí kurz, který tak nějak pro mě byl klíčový. A jak už to bývá, že se lidé vzájemně inspirují, chystá se na něj i pár zájemců z Prahy. Takže je načase dát dohromady pár praktických informací pro ty, kteří se třeba vydávají do Indie poprvé.
—Pozn. než budete číst dále, vězte, že tento článek jsem napsala v roce 2015 a od té doby se mnohé změnilo (např. již nevedu indickou pobočku školy Agama yoga), takže info zde je pouze orientační! 🙂
Aktuální společnou cestu do Indie můžete najít zde: Jógové cesty
V Rishikeshi je opravdu velký výběr nejrůznějších škol, kurzů a tradičních ašrámů, kde naleznete ledacos. Můj původní plán cesty před pár lety byl přijít na to, co je to vlastně jóga a hledala jsem něco, co by uspokojilo můj „hlad po poznání“. Zkusila jsem různé kurzy, ale často to bylo jen takové to protahování, ale já měla pocit, že vlastně hledám víc – když už jsem přeci v Indii, té kolébce jógy! Nakonec jsem se usídlila ve škole s názvem Agama Yoga a tam začala moje pravá cesta za poznáním – intenzivním měsíčním kurzem Level 1. Level 1 proto, že škola pak nabízí dalších 13 úrovní ponoření se hlouběji a hlouběji do tajů hatha jógy a pak nadstavbový program kundalini jógy.
Moje tělo nebylo nikdy nějak zvlášť flexibilní, 
tak jsem měla původně obavy, jak „to dám“. Ale po intenzivním 4 týdenním kurzu jógy (naštěstí docela jemné 🙂 ) ráno, odpoledne a večerních přednášek, na kterých jsme procházeli nejrůznější témata od druhů a stupňů jógy, přes metody osobního rozvoje, výživu, základy ajurvédy (tradiční indické medicíny) až po spirituální témata, o kterých se mi dříve ani nesnilo, jsem s očima na vrch hlavy a vlastním vnitřním koktejlem, který se ve mě míchal (čistě proto, že to bylo potřeba), vyplula po měsíci a zjistila, že vlastně už vím, co chci. A to byla v mém životě docela změna 🙂 V mém případě pak následovala ještě další cesta za poznáním a kurzy v Indii a Thajsku, ale to je zas vyprávění na jindy 🙂
Takže pro ty, kteří mají chuť udělat si netradiční dovolenou, zkusit třeba i něco nového, nebo si prostě udělat čas na sebe a ponořit se do sebe, zde je pár praktických informací o měsíčním kurzu tradiční hatha jógy Level 1 ve škole Agama v Rishikeshi:
Jak probíhá kurz? Kurz běží už od roku 1998 několikrát do roka, teď na jaře 2015 od 9.února do 7. března a veden týmem lektorů z různých koutů světa. Trvá 4 týdny, ale je možné se zúčastnit třeba jen jeho části. Ráno 8:30-10:30 je ranní lekce jógy spolu s vysvětlením asán – každý den se kromě praxe probírají i účinky jednotlivých asán/pozic (zdravotní, spirituální, energetické). Odpoledne je pak další lekce 16-18:00 praxe hatha jógy postavené na tantrických principech (práce s čakrami a energií), spolu s pozdravy slunce. Praxe jógy je vždy vedena lektorem, který v průběhu lekce vysvětluje různé aspekty praktikovaných pozic. Večer pak následuje teoretická lekce – vysvětlení jógové teorie s tím, co k józe patří, včetně výživy a základů sebeléčení. Podrobné info o kurzu a škole naleznete zde: www.agamayogaindia.com
Pro koho je kurz určen? Kurz je vhodný jak pro úplné začátečníky, tak i pro ty, kteří se józe už věnují. S praxí začínáme postupně a jemně, ale na kurzu se nenudí ani pokročilejší jógíni, protože se zde zabýváme principy jógy jak z hlediska praxe, tak teorie, na kterých v lekcích jógy na západě nejen nezbývá čas, ale informace v takovém rozsahu tu také nejsou tak snadno dostupné. Tento styl jógy se věnuje méně fyzického tělu a více energetice tak to je dobré brát v potaz – máte-li nějaké zdravotní potíže či tělesné disbalance je nutné jako vždy informovat lektora.
Co je důležité před cestou?
Do Indie máme vízovou povinnost, je tedy potřeba zažádat o vízum. Indická ambasáda je v Praze u stanice metra Hradčanská, příjem žádosti o vízum je mezi 9:30-12h ranní. Turistické vízum na jeden vstup stojí myslím 1150 kč a pozor, potřebujete na ně: platný pas (alespoň 6měs.), online vyplněnou žádost (vytištěnou s sebou) – do ní nahranou fotografii 5×5 cm (ano přesně tento formát, dělají ho už i různá fotolab studia) + jednu tuto stejnou fotku s sebou, kopii pasu, kopii letenky (nebo rezervace), peníze v hotovosti. Vyřízení víza trvá cca 10 dní
(nově i rychleji online).
Očkování – není povinné, dá se jet i bez očkování, doporučuje se očkování břišní tyfus, popř. žloutenka. V Indii je samozřejmost dbát na osobní hygienu, mýt si ruce, nejíst nemyté ovoce (a rozhodně bych se vyhla masu), vodu raději vždy balenou. Co se týče obav ze zažívacích problémů, první cestě mi pomohlo preventivně užívat extrakt z grapefruitových zrn a olej z oregána.
Jaké je to v Risikeshi?
Rishikesh je menší městečko na březích Gangy a i pro samotné Indy je oblíbeným místem, kam se vydat na dovolenou. Ovšem například v podání indické rodiny je dovolená opravdu rodinná, takže v místních ašrámech podél gangy potkáte rodinnou skupinku třeba o počtu 12 nebo i více lidí.
Rishikesh na úpatí zelených himalájských kopců, kde pramení i posvátná řeka Ganga, je jedním z centrem spirituálního dění severní Indie. Na večerní obřady Ganga Aarti se zpíváním písní kirtan se schází až stovky lidí každý den. Ganga je matka, zavlažovatelka, bohyně, která život dává i bere. Proto i při koupání v ní je dobré být obezřetní – jak na pláži, tak tradičních ghátech (schodech) – kde kromě obřadně se omývajících či rozverně se koupajících Indů i cizinců, potkáte i rozjímající všudypřítomné krávy. Krávy jsou v Indii posvátné a pohybují se po ulicích všude (minimálně v Rishikeshi 🙂 ) Kromě volně se pohybujících krav (po kterých se v městě každé ráno uklízí), potkáte i velké množství opic, které vesele poskakují po mostech Ram joula a Lakshman joula a pokud nebudete bedlivě střežit své nakoupené ovoce, snadno o ně přijdete. Takže štěstí přeje připraveným 🙂
Co se dá dělat v okolí?
Rishikesh leží na úpatí zelených himalájských kopců,
dá se tedy vyrazit na menší treky po okolních kopcích, zajít k četným vodopádům, jen tak rozjímat na březích řeky Gangy, navštívit věhlasné místní ašrámy, zajít se podívat do již uzavřeného ašrámu, kde nějakou dobu pobývali slavní Beatles, účastnit se různých festivalů nebo třeba i zajet do nedalekého Haridwaru nebo dalších měst. Opravdu zážitek je i několikadenní výlet s trekem k prameni řeky Gangy.
Jinak co se týče dalších praktických rad:
Co na sebe? V severní části Indie je dobrým zvykem mít zahalená ramena a dlouhé kalhoty/sukni. Potkáte zde i turisty v kraťasech, ale přeci jen z kulturního respektu je dobré volit méně výstřední oblečení. Stačí tričko s krátkým rukávem, a dlouhé kalhoty/sukně. Oblíbené jsou volné indické „chrámové“ kalhoty, které tu pořídíte za 200-300 rupií (pod 150 Kč). Nebo třeba tunika a legíny.
Pro ty, kteří chtějí vyrazit do hor (v okolí jsou zelené himalájské kopce), je dobré mít s sebou kromě sandálů třeba i lehčí sportovní obuv (nemusí to být zrovna super pohory, které jsem původně v neznalosti pořídila před pár lety já s tím, že přeci jedu do Himalájí 🙂 ). Jinak je běžné, že i na treky chodí Indové v žabkách nebo mokasínách. Potkala jsem je tak i v Kašmíru ve výšce 4500 mnm 🙂
Kde se bydlí a co se jí? Při prvním pobytu v Rishikeshi jsem bydlela 6 týdnů v jednom z místních ašrámů. Musím přiznat, že to byl poměrně autentický zážitek. Ašrám byl docela čistý, spalo se na dřevěné pryčně a indický „šlapací“ záchod byl na patře včetně „kýblové“ sprchy. Ovšem, běžně zde najdete i penziony téměř západního standardu s evropským typem záchodu a teplou sprchou, takže každý si může vybrat, co jemu zrovna vyhovuje 🙂 Já teď už volím penziony (cenově kolem 500-900 RS/noc, tj 250-450 kč), některé mají i kuchyň a to je docela příjemné. Navíc i při docela nízké ceně jídel v restauracích je to další možnost ušetřit.
Jinak strava je zde striktně vegetariánská, maso mají jen v jedné restauraci na druhé straně města, alkohol se také nepodává. Zkrátka Rishikesh je místem spirituálního odpočinku a spočinutí, oproti např. Goa na jihu Indie, kde najdete i párty zábavu „západního stylu“.
Co se týče jídla, v restauracích i pouličních bufetech se nejlevněji a rychle najíte z thali (rýže, chlebová placka, dal – čočková omáčka a sabji-koženěná zelenina, nechybí ani kyselé pickles, nebo jogurtová raita). Cena thali je mezi 40 – 120 Rupiemi (20-50 Kč). Jinak kromě tradičních indických jídel, jako jsou nejrůznější šťavnatá curry (cenově kolem 120 Rupií/50 kč), smažené rýže, placek dosa atp, běžně najdete i italská jídla a hlavně izraelská, protože po Indii cestuje opravdu hodně Izraelců. A všude je i „German bakery“ s koláči a tmavým chlebem. Běžná cena jídel kari nebo třeba těstovin je v restauracích 100-150 rupií (50-70 Kč).
Nakupovat potraviny se dá v obchůdcích na ulicích, zeleninu a ovoce mají na stáncích na pojízdných kárkách – oblíbená je papája, ananasy, pomeranče, banány i jablka.
Jak cestovat? Mým nejoblíbenějším dopravním prostředkem v Indii jsou vlaky. Přestože sehnat lístek s místenkou je docela výkon, protože ačkoli vlaky mají třeba i kolem 20 vagónů, jsou OPRAVDU plné. Indií křižují denně stovky vlaků všemi směry a v nich se přepravují statisíce či možná i milióny lidí. Často i na svatby (opět ve velkém počtu), takže ve svatební sezóně se lístky shánějí ještě obtížněji, neboť na tradiční indické svatbě bývá kolem 1000 hostů, kteří se sem dopravují z celé Indie. Vlaky mají několik tříd – nejnižší je UNRESERVED – bez rezervace, a ty bývají VELICE plné. Je to taková poslední záchrana pokud opravdu někam chcete jet,ale už nikde jinde není lístek. V zásadě pro otrlé. Já většinou jezdím SECOND CLASS, neboli druhou třídou. Tam lze jezdit pouze s rezervací. Je dobré využít na velkých stanicích turisdtických kvót nebo risknout tzv. Tatkal quata ticket. Jeho získání je něco jako velká loterie. Jednou jsem se pokusila ho vyhádat na stanici sama mezi stovkami dalších pasažérů (Indů), nyní si raději za službu kouzelného získání tatkal quota ticket (dostupný přesně 1-2 dny před odjezdem vlaku) raději připlatím pár set rupií. Agenti cestovek mají osvědčené metody a s nimi se nemůžu rovnat 🙂 Jinak vyšší třídy (kde je dokonce i klimatizace a povlečení) jsou 3 AC, 2 AC a 1 AC. Ty jsou ale také několikanásobně dražší, takže záleží na tom, kolik člověk chce do svého výletu investovat. UNRESERVED můžete cestovat třeba celou 
noc za 50 rupií, SECOND CLASS to bude za pár set, 3 AC (nejnižší třída klimatizace) už bude přes 1000 RS (což je pro nás pořád pár set, ale když člověk žije v Indii déle, počítá nakonec každou rupii).
Vlaky jezdí z obou hlavních nádraží v Dillí několikrát denně buď do Rishikeshe (trvá déle a jezdí méně – Rishikesh má jen malé nádraží), nebo do nedalekého Haridwaru (vetší město), odkud pak lze jet autobusem – 35 km, cca 1h za cca 65 RS – nebo rikshou (vozítkem), ale to tak za 650 RS, taxík stojí 800-900 RS).
Kromě vlaku se do Rishikeshe dá jet třeba i taxíkem z Dillí. V tomto případě doporučuji prostudovat stránku průvodce Lonely Planet (knižní vydání pro Indii je v tomto ohledu opravdu dobré), která pro mě byla při první cestě do Indie naprosto klíčová a pojednává o tom, co vše za různé podfuky vás může potkat. Mě v Dillí po příletu uprostřed noci potkalo téměř vše. Dillí je opravdu specifické, proto je dobré hned všemu nevěřit, ceny si vždy prověřit a vědět, že pokud máte lístek na vlak, je platný (nevěřte, pokud se vám někdo na nádraží bude snažit říci, že ne a že už nic nejede atd.). Případně taxík z Dillí do Rishikeshe stojí 3500 RS (cca 1700 Kč) – tuto cenu ale dodržjí spíše taxíky objednané předem (a tím nemyslím ten stánek na letišti pre-paid taxi – i tam jsou ceny vyšší). Lovíte-li taxík přímo na letišti, navrhovaná cena může být klidně kolem 20.000 RS.
Tak už jen zývá popřát šťastnou cestu, krásné zážitky a třeba brzy naviděnou 🙂
Dagmar Volfová
PS: tento článek vznikl v lednu roku 2015. Nyní došlo v Rišikéši ke změnám a kurz se pořádá pouze na podzim – v době, kdy školu vede indický majitel. Více info na www.agamayogaindia.com.
PSS: Pro ty, co by se rádi vydali do Indie společně, pořádáme cestu za jógou do severní Indie: Magická severní Indie s meditacemi a jógou
Více info zde.
Jóga a spočinutí v čirém bytí v zeleném podhůří Himalájí a u posvátné řeky Gangy… s návštěvou nezapomenutelného Taj Mahalu. Cesta pro ty, kteří mají chuť a odvahu poznávat – nejen magickou Indii všemi smysly, ale i svou krajinu vnitřní. Přeji krásné dny a těším se na lecích a seminářích v Praze, Indii, na Bali, nebo třeba ještě jinde. 🙂
Dáša
