Jsme tak mladí a svěží, jak svěží a šťavnatá je naše páteř

Říká se, že jsme tak mladí, jak mladá a svěží je naše páteř. Já bych k tomu dodala, že jsme tak mladí a svěží, jak svěží a šťavnatá je naše páteř. Protože je to hodně o tom, jak nám to v té páteři proudí. Páteř propojuje hlavu a pánev a pulzaci života mezi nimi. Je to zároveň taková „anténa“ napojení nahoru i dolů. Podél páteře vede šušumna nádí, hlavní energetická dálnice, kterou se prolínají všechny základní čakry – od kořenů až po korunu. Páteř tedy propojuje nebe a zemi.

Něco na tom bude, že jógíni ohýbají tu páteř všemi směry a následně meditují s energií šakti proudící skrze hlavní nádí podél páteře vzhůru. Původně v józe byly ale jen meditační sedy. Asány přišly později – za účelem nejen ulevit fyzickému tělu (jak se dnes často používají), ale také rozproudit energii a zprůchodnit energetické kanály nádí. Mají i archetypální význam – různé tvary rezonují s různými kvalitami a energiemi. Co se ale týče toho dramatického a intenzivního ohýbání páteře a motání do preclíků (i když to umí vypadat velkolepě na fotkách), dovolím si tu myšlenku, že bychom ji vlastně ani tak ohýbat to maxima fakt nemuseli. Někdy se vytahají vazy v těle a případně se příliš „oplacatí“ části přirozeného esovitého zahnutí páteře (například v oblasti hrudníku), což pak vede k přetížení v dalších částech těla. Páteř je had …s hadí silou. Je živá a tekutá.

Co je pro naši páteř dobré, je dát ji pozornost. Laskavou nekritickou pozornost. Přesunout své vědomí DO páteře. Nevnímat ji jen jako kostěnou strukturu, ale zároveň jako prostor. Je to prostor s obrovským potenciálem. Už jen když se podíváme na naši anatomii. Mezi kostmi obratlů jsou meziobratlové měkoučké plotýnky, které potřebují být tekuté, abychom byli zdraví a pohybliví. Když se příliš přetíží, tak vyhřeznou a ztvrdnou. Tekutost je tatam. A s ní i část mobility. Páteří vede dálnice našeho nervového systému – mícha a z ní nervy vyživující všechny orgány v těle. Zdraví našich orgánů se tedy může odvíjet i od toho, jak dobře k nim proudí „šťáva“ z míchy. Nervový systém vypadá jako řečiště s jednou mohutnou řekou středem páteře a mnoha přítoky / odtoky právě mezi obratli. Tento obrázek často ukazuji na seminářích, abychom si lépe představili, jak důležitá, živá a především tekutá celá záležitost té páteře je.

 

Vědomí kostí

V hloubce kostí máme uložené hluboko nepřiznané emoce. Často dokonce generačně. Práce s hloubkou a vědomím kostí je i generační léčení a spojení s předky. Spojení s hlubokou silou a stabilitou v sobě. Osteoporóza, tolik skloňované onemocnění, je ze somatického pohledu vlastně nedostatek vědomí v kostech. A navíc dle ajurvédy jde o příliš mnoho váty – té rychlé lehké větrné energie, která je kombinací elementů vzduchu a éteru – a často se zvyšuje právě s věkem. Pokud chceme předejít ztrátě kostní hmoty, potřebujeme regulovat vátu. Váta potřebuje prohřát, promazat a uzemnit. Na to pomáhá pravidelný režim, vědomý pohyb a jemný tlak na kosti a klouby. Při praxi jógy, somatické praxi, tanci nebo čemukoliv se věnujete, dovolte si vědomě se opřít a klidně i zatlačit nohama, pánví, rukama do země nebo do stěny. Zvědomit si pevnost i pružnost kostí. Důležitý je také kvalitní a včasný spánek (neponocovat), omezit stimulanty (káva, alkohol), neulítávat si příliš ve své mysli do výšek a dobře se promazávat zvenku i zevnitř. Sezamový olej na chodidla je taková ultimátní univerzální medicína snižující vátu, ale můžete se mazat celí. A také přidávat zdravé oleje do jídla. K jídlu je vhodná například kořenová zelenina – vařená, pečená, v polévce a naopak nepřehánět to se syrovou stravou – baštit jen raw a saláty totiž vátu zvyšuje.

 

Tekuté tělo a psoas

I sama kostěná struktura je tekutá. Kosti jsou pevné, ale jsou také velmi živé. Voda je v každé naší buňce, takže i v každé naší kosti, obratli. Voda je nositelkou života. A nositelkou informace, hluboké moudrosti. Přemýšleli jste někdy o tom, že se s tou moudrostí můžete spojit?

Můžete si to vyzkoušet hned po přečtení tohoto článku. Abyste si odnesli rovnou něco praktického do svého každodenního života. O tom to je především.

Položte se na záda s pokrčenými koleny. Nohy jsou v ose pánve, kolena se vzájemně nedotýkají, chodidla jsou celou ploskou volně na zemi v ose nohou a úhel v kolenou je tak 60stupnů, aby byla zajištěná stabilita. Klidně si přes kolena můžete přehodit i lehkou deku, abyste tu stabilitu měli. Toto je i základní úlevová pozice při bolesti zad. Když nás bolí záda, často se to snažíme řešit intenzivním posilováním. Takové tajemství, které se ale málokdy dozvíte je, že záda bolí často proto, že jsou přetížená. Máme přetížený psoas. Psoas nebo také „sval duše“ spojuje horní a spodní část těla, uchycuje se na bederní páteř i část hrudní páteře a dole až v kyčlích na stehenní kost. To, jestli máme lehké nebo těžké nohy a jak se nám s nimi hýbe, často ovlivňuje právě psoas. Nebo komplexněji iliopsoas ukotvený v celé lopatce pánve. Co většinou potřebujeme, je právě uvolnit psoas a s ním i páteř. Odložit to, co už nemusíme nosit. Dovolit si TO odložit do náručí matky země. Nechat odtékat staré křivdy, stažení, potlačené emoce, které se uložily v těle…

 

Probouzení a léčení vnitřního dítěte

Psoas je velmi emoční sval. Reaguje na pocity bezpečí. Intenzivně jej ovlivňuje již čas strávený v prenatálu, tedy to, co jsme zažili, ještě když jsme byli velmi tekutí a plavali si v bříšku naší biomámy. Už tam se mohou objevit stažení, které si pak neseme až do dospělosti. Dobrá zpráva je, že UŽ nemusíme. Stojí za to psoas pravidelně uvolňovat ať už ve zmíněné pozici nebo v pozici „dřepu na boku“ – v leže na jednom boku, tedy „prenatální pozici“. Postupně se vracíme k tomu zdravému v nás, ke své esenci. Je to i probouzení vnitřního dítěte, naši přirozené lehkosti a hravosti. Ano, i my dospělí ji potřebujeme, jen jsme na ni kdesi zapomněli. A tak často předčasně stárneme a sesycháme a i naše páteř se možná hroutí pod vší tou tíhou vážnosti. Když objevíme to radostné vnitřní dítě, které tam uvnitř nás všech někde je, najdeme i zdroj radosti a lehkosti – pro tělo i psýché.

 

Šťavňatění páteře

Uvolněný psoas přinese lehčí záda, nohy, ale i ruce. Přidáme k tomu totiž uvolnění bránice dechem a zvukem.  A jak to vše souvisí s páteří? Velice. Vše uvnitř nás je propojené. A když už budete ležet na těch zádech, dovolte si opravdu spočinout. Odložit se do bezpečné náruče Matky země. Pusťte si meditační hudbu, nebo třeba tzv. binaural beats – to jsou léčivé frekvence ulevující našemu nervovému systému. Upgrade k tomu je pak zvuková praxe – různé zvuky, hlásky, které vytváříte, ony rezonují v těle a přinášejí úlevu. Zvuky rozvibrovávají živou vodu v těle a tím probouzejí život v každé buňce. Probouzejí tekutinové tělo a tím i šťavnatost v kostech a páteři. To je esence somatické praxe Continuum movement, kdy se pak tělo začíná samo jemně pohybovat a „přenastavovat“ to, co je potřeba. Pro mne osobně propojení Continua s jógovou praxí za posledních skoro 10 let přineslo tolik změn do mého života i okolí, že jsem nakonec doplynula do stavu, kdy tuto metodu budu příští rok předávat i dalším lektorům a terapeutům na hloubkovém kurzu Návrat k moudrosti těla.

Pro svůj osobní prožitek můžete pro začátek zkusit třeba hluboký výdech se zvukem „há“. Prodloužení výdechu pomáhá „přepnout“ do parasymapatiku – to je ten klidový, regenerační režim našeho nervového systému. Dovolte si vydechnout a vypustit do země, co už nemusíte na svých zádech nosit. Cítíte tu úlevu?

A pak se můžete přesunout ke šťavnatění páteře. Jemným pohybům vedeným od pánve pomalu směrem vzhůru. Není to žádné ždímání ani preclíkování. Je to takové jemné převalování. Pomocníkem může být i polosfouknutý overball. Přes pulzaci života v míše se propojí pánev a hlava. A energie z přetížené mysli a dávání pozornosti všem a všemu okolo se přesouvá.. …do vnímání vlastního těla. Když vnímáme své tělo, zpomalíme. Rytmus našeho těla je mnohem pomalejší než blesková mysl, která nás často přetěžuje. Možná se nám podaří naladit i na pulz země, která je pod námi. Je to velmi blahodárné a léčivé zpomalení. Zní to jednoduše že? V jednoduchosti je krása i hloubka. Trvalo mi roky, než jsem to pochopila, ale jak přibíhají roky na mém bioúčtě, tak to umím lépe ocenit. Pustila jsem i výkonnostní snahy a takhle začínám snad každý seminář. Někdy tomu s úsměvem říkám líná jóga. Ale prostě to funguje.

Tělo není stroj, který se snažíme „ovládnout“ či „hacknout“ nebo úplně transcendovat, ale je to moudrá bytost, které je potřeba naslouchat.

Případ z praxe: jedna milá klientka, se kterou jsem se setkala na retreatu, se chystala na operaci páteře kvůli zúžení páteřního kanálu. Ptala se mne, jestli lze praxí páteř vyléčit. Vzpomněla jsem si na životopis Emilie Conrad, tvůrkyně somatické praxe Continuum movement z jejíž metod hojně čerpám. Popisovala, jak pracovala i s paralyzovanými klienty a vedla je k postupnému navracení života do nervového systému. Díky tomu jsem měla inspiraci ji podpořit, že možné to je. Ale je potřeba opravdu praktikovat. A ona je člověk odhodlaný a opravdu praktikovala. Každý den. Hluboké uvolnění skrze odevzdání gravitaci, vědomí do páteře, práci se zvukem a přidala si k tomu sama intuitivně i vizualizace světla proudícího páteří a to, že se páteřní kanál léčí a rozšiřuje tam, kde byl zúžený. Když se pak dostavila na předoperační vyšetření a CT, lékaři nevěřili, co tam vidí. Páteř byla v pořádku a tak se usnesli, že něco takového vůbec není možné a zřejmě se na původním CT spletli.

Proč tohle všechno píšu? Abych vás podpořila v důvěře ve vlastní tělo a jeho moudrost. Ne proto, abyste nechodili k lékaři nebo na operace, ale abyste souběžně s tím dali šanci sami sobě se regenerovat a léčit. My vlastně nevíme, jak to celé je, ale otevíráme se mystériu toho, že se mohou dít i zázraky. Je k tomu ale také potřeba osobní disciplína a pravidelná praxe. Jde i o tréning zodpovědnosti za vlastní zdraví – už nečekáme, že za nás naše problémy, které se střádaly pravděpodobně roky či desetiletí někdo jiný vyřeší. I když na tu operaci případně půjdete, protože není zbytí, je potřeba vnímat tělo jako celek. Například po operaci páteře, kdy jsou v páteři titanové hřeby, je často přetěžována živá část pod tou sešroubovanou a o to lépe se potřebujete o svou páteř a život v ní starat.  Máme s tím v rodině poměrně hluboké zkušenosti. Sebe-zodpovědnost a laskavá pozornost sama sobě jsou tam klíčové.

Pokud jsme byli zvyklí žít pod tlakem, ten tlak se přenesl i do našeho těla. 90% z toho, co se v nás odehrává je v obsahu nevědomí. Hluboká a obrovská část ledovce pod povrchem. Proto spoustě z toho, co se nám v životě děje nerozumíme, nebo nevíme co s tím. Tyhle skryté zamrzlé vody ledovce potřebujeme jemně zpracovávat a rozpouštět, pokud chceme být zdraví a svěží. Ano, je to kus práce. Kus somatické práce s tělem, ale třeba i konstelačních rituálů, kdy zátěž, kterou už nechcete nosit, odevzdáte zpět, odkud přišla. A nebo rovnou zemi. To jsme zase zpět u té somatiky. Metod je celá řada a je fajn si vybrat tu, která vás přitahuje.

Co pro svou páteř můžete udělat každodenně i v sedě při práci, cestou v MHD nebo v autě? Nezapomínejte na ni. Páteř je živá. Vine se jako had. Naše tělo není stroj, jak se někdy populárně prohlašuje. Není to ani nástroj nebo přístroj ani něco, co bychom měli „hacknout“ či transcendovat. Mnohem lidštější přístup je mít sami o sebe, o své tělo zájem. Vzpomeňte si na něj při každodenních činnostech. Vracejte se vědomím do svého těla a do své páteře. Naše páteř dýchá. Zkuste si dýchat páteří nahoru a dolů. Pomáhá to navrátit se k sobě, ke svému středu a středové línii a lépe zvládat emoce a náročné chvíle.

I v sedě na židli při práci u počítače nebo při čekání na semaforu si můžete vzpomenout, že páteř je živá a začít s ní hýbat. Jemně. Zapomeňte na prudké pohyby nebo velké rotace. Mikropohyby jsou pro naše tělo cenné. I pro naši páteř.  Zkuste se jemně tekutě pomalu „vrtět“ či pohupovat na sedacích kostech na židli (nebo vestoje kdykoliv si vzpomenete) s vědomím toho jak dlouhá, krásná a svěží je vaše páteř. Jak to v ní žije. Jak je tekutá. Zkuste to přenést i do své jógové nebo jiné pohybové praxe. Věřím, že živá, tekutá a šťavnatá páteř přispěje i k vašemu osobnímu pocitu doteku s krásou života v každém věku.

 

Dagmar Volfová – Kala Aryavrat

simhayoga.cz

 

Praxi pro vědomí v páteři, její šťavnatění a uvolněný psoas najdete online zde a naživo na seminářích a retreatech zde.

Hloubkový kurz (nejen) pro lektory NÁVRAT K MOUDROSTI TĚLA najdete tady

Článek vyšel tiskem v časopise Jóga dnes v květu v roce 2025.

Článek lze sdílet celý přes tlačítko „sdílet“ nebo jako citace vždy ale s uvedením jména autorky.

 

Share Button