Pokud zrovna neležíte na pláži u moře, asi vnímáte, že s námi všemi aktuální situace nějakým způsobem hýbe. Vnitřně. I tím, že nás zastavila. A tím, že zastavíme, najednou více cítíme. V tom kalupu, v jakém normálně žijeme totiž často to, co se děje uvnitř, cítit nestíháme.

Ani já u toho moře neležím, tahle fotka je starší, ale znázorňuje základní uvolňovací pozici pro bedra, tak se o ní chci chvilku zmínit.

Zpomalení je velká výzva zvláště pro nás výkonné. Zpomalení a odevzdání se zemi – je vlastně to, jak se učíme relaxovat. Nemůžeme se „zkusit uvolnit“, je potřeba to dovolit. Pokud nejste (podobně jako já) příznivec velkého jógového preclíkování, můžete vyzkoušet tuhle jednoduchou pozici.

Lze provádět v tichu, nebo si třeba pustit relaxační „binaural beats“ – např. se zvuky moře.

Lehněte si na záda s pokrčenými koleny a nechte „to“ na sebe působit. Nechte působit gravitaci.

Uvědomte si, kde v těle je bránice (dýchací sval mezi hrudníkem a břichem) a to, že tato zajímavá medůza, která s dechem „plave“ je propojená s celým naším tělem – od chodidla až po lebku.

Pomalý nádech (vím, že se nadechuji) a pomalý výdech (vím, že vydechuji), zkuste 10 – 12 cyklů. A stále si uvědomovat sílu gravitace, která u toho na nás působí.

Na zádech často nosíme batůžky plné starostí.
Dovolte si takový batůžek odložit z ramen i ze svých beder.

Opět pár cyklů vnímání dechu.
Tahle pozice je malý zázrak, který pomáhá od bolesti zad – uvolňuje se tak totiž také PSOAS – hluboký bederní sval zvaný také „sval duše“ – stažená bedra jsou odrazem naší psychiky. A i psychice lze ulevit – právě uvolňováním těla.

Nechejte si dostatek času na to vše procítit.

Tak a teď perlička tedy spíše vlákno středu k tomuto relaxačnímu cvičení (ale věřím, že to celé ocení nejen vaše záda).

Pokud nemůžete ležet na zádech (např. v pokročilém těhotenství už nelze), můžete zkusit toto i v leže v klubíčku na boku nebo v sedě se vzpřímenými zády:

Zkuste si představit vlákno, které vede středem těla – od středu vaší pánve až po vršek hlavy.

Nejprve si ho chvilku představujte a pak si dovolte syčet. SSSSSSSS. Úplně jemné syčení. Nejde tu o výkon. S tím syčením projděte pomalinku pozorností odspoda nahoru po tom vlákně. A opět nechte působit.

Otevřená pozornost dovnitř sebe, do těla: kouzelný čas, kdy se o nic nesnažíte, necháváte, aby se to dělo samo.

Může přijít i samovolný pohyb páteře – vlna.

Nechte si na vše dostatek času. Není kam spěchat.

Dovolte si cítit, co se uvnitř děje a nechte ať se pak i v klidu a spočinutí probouzí sebe-léčivý potenciál vašeho těla.

Kam jde pozornost, tam proudí energie.

A naše vlastní nekritická otevřená pozornost nás tak vyživuje.

Věnovat si tento druh pozornosti je vlastně dárek, který si dáváme sami sobě.

Přeji všem laskavé dny a plné zdraví ?

Kala Aryavrat ~ Dagmar Volfová
www.simhayoga.cz

Share Button