S učením o čakrách neboli kruzích se setkáme v hinduistické a buddhistické TANTŘE. Dříve než pro energetická centra se slovo čakra objevilo jako označení jiných kruhových aspektů, například koloběhu času. Učení o čakrách jako energetických centrech se k nám dostalo překladem ze středověkých textů, ale je to proces stále se vyvíjející, směs poznatků starých i nových časů, nyní obohaceno i moderní psychologií a pravděpodobně se vše bude vyvíjet i nadále.

Obecně však koncept vnímání lidského těla nejen jako hmotné schránky, ale i jeho jemně-hmotných aspektů se prolíná snad všemi tradičními kulturami od Východu na Západ a je starý již několik tisíc let.

Co se týče tantry a know how čaker, počet energetických center i umístění se mezi různými směry liší, a to i v rámci hinduistické tantry či tantrické jógy. V různých školách se tedy můžete setkat s odlišným pojetím, umístěním, počtem a často i výkladem jejich funkce.

Určitá moderní „standardizace“, stejně tak jako jejich zobrazení pomocí duhových barev je poměrně novodobá záležitost. Dnes tolik populární a používané sedmi barevné spektrum se objevilo až v roce 1927. Co se tedy týče barevného čakrového „semaforu“, nejedná se o nijak tradiční záležitost.

Tantrické učení se tradičně předává ústně z žáka na učitele. A mnohé staré texty byly psány pomocí takových výrazových prostředků, aby si je nemohl přečíst každý. I pro ochranu neznalých, protože některé tantrické techniky mohou být velmi intenzivní a vyžadují dlouhodobější přípravu. Tantrické esoterické učení bylo původně určeno jen zasvěceným. Aktuální populární snaha za každou cenu o „otevření čaker“ a probuzení kundalini není vždy na místě. Jednak není reálné najednou odemknout celý potenciál našeho jemněhmotného těla a také právě tlak na transformaci může způsobit příliš intenzivní interní „očistec“. Čakry neexistují samostatně – vše v nás je propojeno, pravděpodobně díky 72 000 energetichých kanálků nadí a ty my postupně uvolňujeme, aby v nás energie proudila pokud možno harmonicky.

K uvolňování proudění energie pomáhají specifické asány, tedy jógové pozice, pranajáma, meditace, vizualizace, práce s mandalami, jantrami, mantrami… Tantrická jóga je velmi pestrá, co se týče možných forem praxe. Transformace vědomí je postupná cesta a my procházíme jednotlivými patry, kde se učíme – o světě i o sobě. Spíše než duhová stezka je to tedy upřímná cesta sebepoznání.

Čakry jsou specifické energetické „nehmotné orgány“ našeho jemně-hmotného těla a fungují na principu korespondence a resonance. Princip korespondence pracuje s tím, že co máme uvnitř, je i venku, a naopak. Člověk je tedy zmenšený vesmír a vesmír je velký člověk. Na tom stojí nejen učení tantry, ale i kabaly nebo súfismu. Mikrokosmos a Makrokosmos si odpovídají.

Princip resonance můžeme vysvětlit tak, že potkají-li se dvě stejné frekvence, dojde k zesílení, tedy rezonanci. Ladíme se vědomě i nevědomě. Nevědomě se ladíme velmi často a snadno, to vědomé ladění se učíme právě například skrz tantrickou jógu či další energetické praxe. Zkrátka si více uvědomujeme, kam posíláme svou energii. Kam ji totiž posíláme, to si do určité míry podporujeme a tvoříme. A čakry jsou vlastně takové satelity – ladičky specifických frekvencí, patra našeho vědomí. Jejich probouzení se však intenzivněji děje až po tom, co se probudí Kundalíni šakti, tedy síla v nás ukrytá, která sídlí v první čakře. Probuzená kundalíni proudí směrem vzhůru a v jednotlivých čakrách doslova rozdmýchává to, co ji stojí v cestě. Což může být v některých fázích života intenzivní proces. Proto je vhodné mít učitele, který tento proces zažil a integroval.

Hadí síla stočená dole v pánvi, podle některých zdrojů obtočená na tři a půl otáčky, podle jiných celkem devětkrát, se probouzením rozvíjí nahoru. Šakti  – energie je svým způsobem ženský aspekt, spolupracuje s tím mužským aspektem – Šivou v nás, a to je čisté vědomí. Je to tedy tanec Šivy a Šakti uvnitř nás.

Na kultivaci čistého vědomí, pozornosti a nadhledu Šivy se někdy zapomíná a pak s člověkem čistá šakti energie umí i pěkně zamést. Na rozvíjení aspektu vědomí a pozornosti je tedy potřeba rozvíjet koncentraci a meditaci.

První čakra se nazývá Muladhara. Múla znamená kořen, základ. Má tedy vliv na kořeny celé naší existence a z těchto kořenů se rozšiřuje naše vědomí směrem nahoru. Jde o umění transcendence toho „našeho fyzického“, ale než něco transcendujeme, potřebujeme to plně přijmout. Duchovní bypass, který se snaží přeskočit tělo s jeho pocity a příběhem a zabývat se pouze duchem, může být tedy velký omyl. Cokoli potlačeného se dříve či později někde projeví.

Umístění první čakry je v oblasti hráze, na pánevním dnu, u žen se můžete setkat s umístěním až do oblasti děložního čípku, popřípadě se dočtete, že je na konci páteře.

Čakry se často zobrazují jako lotosy s různým počtem okvětních lístků. Ta první má čtyři. Tvar v jantře (geometrickém vyobrazení) je čtverec a v něm slon, který vyjadřuje stabilitu. Čtverec může mít tmavě žlutou barvu jílu, nebo se i dočtete v populární literatuře, že je červený. Jsou ale učitelé, kteří s tvrzením „první čakra je červená“ nesouhlasí. I barevnost čaker je jistý koncept a pokud zde můžu nabídnout svůj osobní názor, tak každý koncept lze překlenout. Je totiž možné, že to co si myslíme či vidíme, je ovlivněno právě tím, co se stále dokola opakuje.

Elementem první čakry je Země a tu v sobě pociťujeme jako hutnost, stabilitu, pevnost a strukturu. I proto kvalita kostí, zubů, nehtů a vlasů souvisí s energetikou první čakry. A naším vztahem k zemi a gravitaci.

Tělesně patří pozornost mj. pánevnímu dnu, kosternímu systému („zakostění se“) a chodidlům. Chodidla si můžeme i sami masírovat a rovněž prospěšná je vědomá bosá chůze v přírodě. Často jsme příliš „v hlavě“, tedy rozlétaní. Uzemnění skrz nohy, chodidla, vědomí si vlastních kostí a umění dobře se postavit nejen do jógových pozic, ale i v životě, nám připomíná, že první čakra a kořeny jsou opravdu základ všeho. Patří sem i velké téma smíření se s cykly života a naší smrtelností. V tomto ohledu bývá velmi seberozvojové setkání se smrtí.

Smysl propojený s první čakrou je čich. Kýchnutí je příjemný restart, i když v dnešní době vzhledem k situaci již na veřejnosti není tolik populární.

Dalšími částmi těla, které souvisí s tématy první čakry, jsou nadledvinky, konečník, pánevní dno a nos.

Uvolňování je stejně důležité jako posilování. Energie potřebuje proudit, tedy přílišné zadržování, lpění, zatvrzelost, držení, rigidita (včetně svých názorů) či neochota změny se projeví i ve fyzickém těle (nejen) v těchto oblastech.

Přestože čakry jsou nehmotné orgány energetického těla, energetické tělo prostupuje i tím fyzickým a určuje jeho zdraví a vitalitu. Nehmotné ovlivňuje hmotu. Praxe s energetikou čaker má i přesah do naší psýché.

Významný je vliv této čakry na celý energetický systém a systém energetických kanálů nadi. Začínají tam nejdůležitější tři: ida nadi, pingala nadi a šušumna. I když je možné, že jinde se dočtete, že ida a pingala začínají u žen ve vaječnících a u mužů ve varlatech. Opět vše jsou jisté koncepty, které nám pomáhají něco pochopit. Co je pro nás pravdivé, je otázkou osobní praxe a zkušenosti a také toho, jak moc to pro nás je nebo není důležité. J

Šušumna propojuje všechny základní čakry a vede až ke korunové, která ovšem někdy již jako čakra označena nebývá. Je nad vším a mimo koncepty.

První čakru energeticky oslabuje přehnané strachování se. Strach je jeden z našich primárních instinktů, reakce na neznámé, přesto se jím necháváme často až příliš ovlivnit. Práce s první čakrou a energií země nám pomáhá získat více pocitu stability a jistoty v životě.

Plazí mozek, který ovládá naše instinktivní jednání, ale není snadné jen tak „přemluvit“ rozumem.

Mnohé máme uložené od předků, kteří zažili válku, chudobu, nemoci a ledacos jsme se naučili od rodičů, vychovatelů. A dnes, v moderní době nás sdělovací prostředky zavalují zprávami, které zesilují strach a pocit ohrožení sdílením senzací, které intenzivně stimulují naše emoce. Média na nás mají aktuálně velký vliv. Situace posledního roku je také sama o sobě zátěžová na náš nervový systém a první čakru. Spíná stará, primární tlačítka strachu na jednu stranu obavami z nemoci a smrti a na straně druhé obavami z nesvobody a kontroly. Je dobré si uvědomit, že média nešíří jen obavy z viru, ale i konspirační teorie. I ty jsou forma strachu a manipulace.

 

Jak podpořit první čakru?

Blahodárný je pobyt v přírodě kdykoli je to možné, bosochůze po živé zemi, zahradničení, práce s hlínou.

Vhodná je se zvukem, kontinuum movement a intuitivní pohyb, které jdou hlouběji a harmonizují i plazí mozek, tedy tu vývojově nejstarší část našeho mozku, kterou neumíme příliš racionálně ovlivnit.

Práce s limbickým otiskem, prenatálním vývojem, porodem a raným dětstvím. Léčením traumatu nechtěného dítěte, přijetí sebe sama a své existence tady na zemi.

V jógové praxi asán pomáhá uvědomování si základny, jak stojím, chodidel, v sedě uvědomění sedacích kostí, představa ukotvení kořeny do země a praxe pečující o zdraví pánevního dna a svalu psoas. Z jógových pozic doporučuji například pozice bharasany, pascimottanasany či stromu. Blahodárné je dýchání do pánve, čtvercová pranajáma.

Relaxace, odevzdávání se zemi a síle gravitace.

Energetická nedostatečnost této čakry se projevuje odpojením od tělesnosti, od svého těla, poruchami příjmu potravy, velkou únavou.

Přetlak v čakře může způsobit příliš mnoho tamas, nevhodná těžká strava, málo pohybu, obezita, letargie, materiální závislosti a hrabivost.

Zdravé proudění energie v první čakře nám přináší přijetí své existence, svého těla, proudící matérii a vitalitu, tedy hojnost životní síly.

Náš vztah k hojnosti, která může zahrnovat mnohé, nejen peníze, se odvíjí i od toho, jestli jsme smíření se svou tělesností, se svou biologickou matkou, propojení se zemí.

 

Jak nahoře, tak dole

Mnoho duchovních systémů se zaobírá vesmírnou energií, která je svým způsobem vnímána i jako energie „mužská“ (viz křesťanská svatá trojice, indičtí svatí muži atp.), orientovaná vzhůru a mimo tělo, zemská energie je více v tomto srovnání více ženská (Matka Země), tělesná. Souvisí také s materiálnem – tím, co potřebujeme k fyzickému zajištění své existence na zemi. My jsme propojeni mezi nebem a zemí a hledáme tedy i uvnitř sebe rovnováhu mezi zemskou a kosmickou energií (nahoře a dole) a také jin a jang v sobě (levo-pravá rovnováha).

 

RE-cyklace života

Ze země náš život začíná a v zemi zase končí. RE-cyklace života je asi největší téma, které si kdy budeme zpracovávat. Ať už skrze loučení s našimi blízkými či ultimátně smíření s naší vlastní smrtelností.

Smrt JE součást života. Bez smrti by život nebyl. Doslova.

Jak na nás to téma působí?

Smrt je pro nás stále tabu, ovšem současná situace do jisté míry toto tabu probouzí a vyzdvihuje na povrch.

Před lety, při první cestě do Indie jsem strávila nějaký čas ve Varanásí. Zemřelí se nesou zabalení do prostěradla přes město a veřejně se pálí na Ghatech u Gangy. To je panečku prvočakrová meditace. A také setkání s realitou.

Pokud se smíříme s tím, že smrt je (doslova) neoddělitelnou součástí života, pak ten život budeme žít mnohem svobodněji.

Možná to nás tahle situace může naučit.

Umění smíření se smrtí není nihilismus, ale přijetí reality. A cyklu života.

Reality, před kterou utíkáme skrze krémy proti vráskám a vnitřním propíráním, že nás se to netýká. Najednou týká.

Před 8 lety jsem v Indii absolvovala dosti intenzivní kurz Art of dying a studium tibetské knihy mrtvých.

Byl pomůckou na cestě ke smíření s vlastní rodinou, kořeny i minulostí. Není to něco, co si „zpracujeme“ obratem. Je to cesta. Prvočakrové téma je jak přijetí života, tak přijetí smrti. Žít s vědomím toho, že někdy zemřeme, není děsivé.  Je to přirozená součást cyklu. A vědomá příprava na to, že to může přijít kdykoli, je vlastně na místě.

Kdy zemřeme, nevíme.

Může to být klidně zítra nějaká nehoda, ano, může to být i virus.

Smyslem tohoto článku není nabádání k porušování pravidel, ale zamyšlení nad vlastními pocity. Vnímání sebe. Až pokud se vnímáme a jsme přítomní sami se sebou, jsme vlastně svobodní.

Jak byste žili, kdybyste věděli, že máte jen posledních 7 dní života?

Vědomí konečnosti života nám pomáhá stanovit priority.

Čím ten obsah životního cyklu vyplníme, je naše vlastní zodpovědnost.

Ať už je to 7 dní nebo 70 let.

Co je vlastně pro nás v životě důležité?

Odkud pocházíme a kam jdeme?

Možná nemusíme smrt brát jako konec. Je to jen nový začátek.

 

Tat tvam asi.

 

Dagmar Volfová ~ Kala Aryavrat
www.simhayoga.cz

 

Článek lze sdílet přes tlačítko „sdílet“ nebo jako citace s uvedením jména autorky. Clánek vyšel tiskem v časopise Jóga dnes v roce 2021.

Praxi vedoucí k ceslitovsti a sebe přijetí najdete online zde, naživo večerní semináře zde a víkendové retreaty zde.

Share Button